Historie

Více než 140 let mlynářské tradice

V roce 1870 založil pan Josef Prokop v Pardubicích malou strojírnu a slévárnu, ve které se postupem času začaly vyrábět zemědělské stroje jako žentoury, mlátičky, pluhy nebo secí stroje. V roce 1883 začal Josef Prokop vyrábět jednoduché mlýnské stroje a vodní mlýnská kola, později i vodní turbíny a hydraulické regulátory turbín. Na přelomu století pan Prokop zemřel a závod převzala jeho manželka, která si skvěle poradila se všemi obchodními i technickými problémy a dokázala vyřešit i rozpory se svými tehdejšími společníky. Jejich konkurenční závod Hűbner & Opitz v témže městě, který založili brzy zanikl avšak jméno a značka PROKOP se pomalu stávaly známým pojmem v mlynářském světě.

Už před první světovou válkou vyvážela firma pod názvem "Josefa Prokopa synové" s nemalým úspěchem své výrobky do cizích zemí, hlavně do Polska, Ruska, Rumunska a Rakouska. Byly to hlavně mlecí kameny, šrotovníky a válcové stolice, tehdy ještě s dřevěnými skříněmi. První světová válka přerušila úspěšný rozvoj podniku. Navíc v roce 1919 továrnu postihl velký požár. Ani tato skutečnost však nezabránila dalšímu vývoji a modernizaci. Znovu se začal úspěšně rozvíjet zahraniční obchod a mlýnské zařízení jako válcové stolice, rovinné vysévače apod. byly prodávány téměř do celé Evropy. Po okupaci českých zemí fašistickým Německem nastal v tuzemsku i v zahraničí velký pokles poptávky po mlýnském zařízení. Až do konce 2. světové války byly ve firmě vyráběny dělové granáty a další zařízení pro německou armádu.

Po skončení války se objevila celá řada nových výrobců mlýnských strojů dokonce i v zemích, kde se toto zařízení nikdy nevyrábělo. Tyto firmy z Itálie, Polska, Maďarska, Rumunska a z tehdejšího Sovětského svazu silně konkurovaly tradičním výrobcům. Také změna politické a hospodářské situace v zemi ovlivnila další vývoj. K 1. 6. 1946 byl závod znárodněn, přijal nový název Továrny mlýnských strojů (TMS) a pod státní zprávou zůstal až do roku 1989. Dosavadní majitelka firmy Marie se se svým mužem odstěhovala do Spojených států Amerických, odkud její manžel pocházel. Přestože závod prošel v této době celou řadou reorganizačních změn, zůstala výroba mlýnského zařízení hlavním oborem výrobního programu.

Významnou etapou ve vývoji mlýnských strojů a zařízení, bylo v 50. letech zavedení sací pneumatické dopravy meziproduktů té části výrobního procesu, kde dochází k mletí, prosévání a třídění zpracovávané suroviny. Během krátké doby byla vyvinuta úplná sestava zařízení pro pneumatickou dopravu, která v krátké době zcela vytlačila mechanickou dopravu. Dnes už korečkové elevátory v mlýnské části mlýna vidíme jen vyjímečně. Vzhledem ke zvyšujícím se hygienickým požadavkům byly postupně všechny stroje překonstruovány z dřevěných na kovové. Použití dřevěných skříní se udrželo pouze u rovinných vysévačů, ale i zde došlo později k přechodu na kovové.

Velkou pohromou pro závod byl také požár v roce 1957, který postihl hned několik provozů a skladů. Odstranění škod si vyžádalo velké úsilí a některá provizorní opatření trvala léta. Přes všechny nepříznivé okolnosti po druhé světové válce podnik Továrny mlýnských strojů i nadále svou produkci vyvážel do mnoha zemí. Nebylo to však pod svým jménem, ale prostřednictvím vývozních společností Strojexport Praha, Technoexport Praha a nakonec Technopol Bratislava. V této době byla dodána a smontována řada mlýnů v Jižní Americe, Jižní Asii, na Středním východě nebo ve východní Africe. Jeden menší mlýn, pravděpodobně nejvýše položený mlýn na světě, byl dokonce postaven pod Mount Everestem v Nepálu.

V roce 1962 byla po letech příprav zahájena výstavba nového závodu v lokalitě Černá za Bory, východně od města Pardubice. Provoz modelárny a truhlárny byl zahájen v roce 1969, slévárny pak v roce 1972. Následovaly další provozy včetně administrativní budovy. V nové továrně se vyráběly hlavně stroje a zařízení pro krmivárny, kafilérie, pekárny a obilní sila. Převážná část mlýnských zařízení se i nadále vyráběla ve "starém závodě" v Palackého ulici.

V roce 1989 se národní podnik Továrny mlýnských strojů rozdělil na Továrny mlýnských strojů a.s. v Černé za Bory a PROKOP-MLÝNSKÉ STROJE spol. s r. o. v Palackého ulici. Obě společnosti začaly vystupovat jako zcela samostatné subjekty se všemi náležitostmi a veškerý vývoj, konstrukci, projekci, vlastní výrobu i odbyt si začaly zajišťovat samostatně.

Od roku 1992 se začíná psát novodobá část historie firmy PROKOP. Ke dni 1. 6. 1992 byla firma PROKOP-MLÝNSKÉ STROJE spol. s r. o. zprivatizována bývalými zaměstnanci oddanými mlynářskému oboru. Postupně byly vytvořeny další dceřinné společnosti reagující na požadavky zákazníků. Ty zajišťovaly např. kompletaci a dodávky investičních celků, stavby obilních sil a překladních obilních terminálů, projekty řízení technologických celků nebo výrobu nízkonapěťových rozvaděčů a ovládacích panelů. V roce 1999 se všechny společnosti opět sloučily aby vytvořily technicky a ekonomicky silnější uskupení PROKOP a. s. Hlavní oblastí zájmu zůstala, stejně jako v době založení, výroba mlýnských strojů a zařízení.. Dnes je společnost schopna, na přání zákazníka, dodat a smontovat celý mlýn "na klíč" včetně automatického systému řízení a zajistit i další doplňující operace.

V současné době vyváží firma PROKOP INVEST a. s. stroje a zařízení pro mlýny do 23 států Evropy, Asie, Afriky a Ameriky a její kanceláře můžete navštívit v Egyptě, Indii, Polsku, Rusku, Sýrii, na Ukrajině nebo v USA. Mlýny je možné rozdělit do dvou skupin a to na typové minimlýny, které jsou stavěny na ocelových konstrukcích a mlýny dodávané do zděných budov. O úspěšnosti naší firmy hovoří i to, že jen na území Čech a Slovenska bylo za posledních 7 let postaveno a smontováno téměř 40 mlýnů. Asi nejznámější mlýn v Čechách postavený firmou PROKOP je mlýn Perner ve Svijanech s výkonem 100t/den. Mezi největší mlýny, které firma v poslední době postavila patří např. mlýn Sosnovka s výkonem 400t/den nacházející se nedaleko Čeljabinsku nebo mlýny Embaba a Izmajlie v Egyptě, každý s výkonem 240 t/den.

Naši pracovníci se intenzivně zabývají vývojem nových strojů a vylepšováním stávajícího zařízení v souladu s požadavky zákazníka na účinnost, energetickou náročnost, prostor, design a rovněž s ohledem na životní prostředí. Naši pracovníci se spolu s Kanadskou firmou Tkac podílejí na vývoji nové technologie mletí PTMT, ve světě známé jako Debranning. Technologie spočívá v loupání a broušení zrna po jeho krátkém nakrápění. Největšími výhodami této technologie je zvýšení výkonu mlýna se stávajícím zařízením, efektivnější a ekonomičtější využití obalových vrstev zrna a také možnost zpracování porostlých pšenic.

Ukazatelem úspěšnosti a vyspělosti moderní společnosti však nejsou pouze její výrobky nebo počet zákazníků, ale i její působení na odbornou a širokou veřejnost, různé druhy sponzorování a další aktivity, které přispívají k tvorbě dobrého jména a image firmy. To je jedním z úkolů marketingového oddělení, které také zajišťuje plánování a přípravu výstav a veletrhů. Pro odborníky jsou pořádány každoročně tzv. "Mlynářské dny". Toto setkání mlynářů z České a Slovenské republiky pomáhá udržovat dobrý vztah s obchodními partnery a zároveň nabízí možnost prezentovat nové stroje a zařízení, které zlepšují práci mlynářů a zvyšují kvalitu výsledného produktu. Významnou událostí je i každoroční účast na potravinářské výstavě Salima, pořádané v Brně začátkem března. V roce 1998 se firma podílela např. na přípravě expozice jedné z posledních evropských památek svého druhu, vodního mlýna ve Slupi nebo na restaurování zařízení mlýna v Železném Brodě, které dnes slouží jako hotel s restaurací a ve kterém je zachováno původní dřevěné zařízení.

V roce 2002 nově založená firma PROKOP INVEST a.s. je dnes zařazována mezi nejúspěšnější mlýnské výrobce na světě. Důvodem tohoto tvrzení nejsou jen stroje a zařízení, které svými technickými parametry, životností nebo cenou konkurují světovým výrobcům, ale i úspěšně vedená strategie.